Román Osm má bezmála čtyři sta stran. A do těch se autorce podařilo dostat lásku i přátelství, nevěru a zradu, erotiku a frustraci, manželství a mateřství, rasismus a krajní meze lidské psychiky. Příběh začíná Skoro koncem. Mladá dívka Míša leží v kómatu poté, co ji někdo střelil do hlavy. Policisté zatím vyslýchají všechny z jejího okolí. Přítele Honzu, kamarádku Alici i manžele Milerovy, kterým se starala o děti. Z jejich chování při návštěvách v nemocnici čtenář vytuší, že všichni k ní měli velmi blízko a všichni také mají pocit viny. Je mezi nimi vrah? Má někdo z nich obavy, že se Míša z bezvědomí probere? Spoléhá někdo na to, že si v případě procitnutí nebude nic pamatovat? Nebo je pachatelem Jendův nejlepší kamarád, či jeho matka? Rozuzlení se dovíme až na konci příběhu, protože po Skoro konci přijde na řadu Začátek, po něm Prostředek, Konec a závěr tvoří kupodivu opět Začátek. Příběh je velmi čtivý, má skvělý jazyk, svěží dialogy, které děj posouvají rychle dopředu. Prospělo mu jak střídání časových rovin, tak umění autorky prozrazovat to důležité jen po kouskách, v náznacích. To žene čtenáře neustále dál a dál od stránky ke stránce.