Stromy jsou jako lidé. Na dálku stejné, ale zblízka velmi rozdílné. Některé kmeny pak v sobě nesou, stejně jako lidé, velmi silný příběh a jsou úzce spojeny s historií naší země. Lípa byla od pradávna všem Slovanům stromem posvátným. Nad lípou byly konány bohoslužby, pod lípou shromažďovala se obec k poradám, zde byly uzavírány smlouvy a projednáváno narovnání, zde bylo přísaháno a souzeno nad zločinci a škůdci, a když k válečnému tažení sbíral se lid, pod lípou se sešikoval, aby do pole vyrazil. Tu slaveno bylo vítězství, tu byli oplakáváni ti, kdož se nevrátili. Věřilo se, že v lípě sídlí ochranný duch osady. Tak poeticky je popsána lípa v kronice obce Rasošky. Lípami svobody nebo také stromy republiky jsou nazývány stromy vysazované u příležitosti výročí vzniku republiky. Kolik se těchto památných stromů původně vysázelo, již asi nezjistíme, ale víme, kolik se jich do dnešních dnů zachovalo. V této knize autoři shromáždili údaje o lípách svobody vysázených na území Královéhradeckého kraje. Podařilo se zdokumentovat osudy 152 lip a jednoho lipového stromořadí (s 95 stromy), které rostou ve 110 obcích našeho kraje. Někde bylo totiž na jedno místo vysázeno i více lip. Základ evidence tvoří lípy zasazené při vzniku republiky, tedy na podzim roku 1918 a během roku 1919. K nim jsou pak přiřazeny i stromy vysázené při pozdějších výročích, nejvíce v roce 1968, případně i v jiných letech. Najít tyto lípy byla v některých případech práce přímo detektivní. Málokteré z nich jsou totiž nějakým způsobem označeny – tabulkou, pamětním kamenem. O jejich existenci tak nevědí ani obyvatelé obcí, ve kterých rostou.